Zastřešujícím tématem 3. ročníku projektové konference byla kritická místa kurikula fyziky, chemie, biologie a geografie na základní škole. Prezentovány byly finální výsledky projektu. Odborníci z řad členů projektu i zvaní hosté odprezentovali přednášky na aktuální odborná témata. Konference nabídla především bohatý odborný program v prostorách science centra a množství workshopů, které reflektují současné trendy ve výuce přírodovědných předmětů na ZŠ.

Zhodnocení konference

Konferenci zahájil hlavní manažer projektu Pavel Mentlík spolu s ředitelem iQLANDIA Pavlem Coufalem. P. Mentlík promluvil o generaci Z a dále především poděkoval učitelům za jejich účast a práci v projektu. P. Desenský z iQLANDIA představil roli science center v projektu a zmínil, jakou roli hrají obecně SC ve vzdělávání.

Dále navázali se svými přednáškami vedoucí jednotlivých týmů, kteří představili hlavní výsledky a výstupy projektu. Všichni se shodli, že jedním z nejdůležitějších přínosů projektu bylo vytvoření aktivního společenství praxe. Jednotlivě pak vedoucí zmínili kritická místa kurikula, která byla identifikována ve spolupráci se zapojenými učiteli a moduly k jejich překonání. Kompletní výsledky budou opublikovány v monografii, která vyjde koncem letošního roku.

Sekce biologie

18. 10. 2019

V úvodní části sekce se uskutečnila komentovaná prohlídka expozic SC iQLANDIA. Představila témata a zaměření jednotlivých expozic. Účastníci si jednotlivé expozice prohlédli a exponáty si vyzkoušeli. U každé expozice se rozproudila diskuse o možnostech zařazení expozic a exponátů do výuky přírodopisu na základních školách. Následně pracovníci planetária v iQLANDIA připravili ukázky jednotlivých programů, které jsou vhodné pro žáky základních škol. Součástí byly ukázky různých programů nejen o vesmíru, ale také o evoluci a dalších tématech. Učitelé se zajímali o bližší informace k pořadům a k organizaci návštěv škol v planetáriu.

Poté L. Kozlovská hovořila o expozicích a výukových programech pro školy. Představila, jak v iQLANDIA pracují s dynamickými a kritickými místy kurikula a odrážejí je ve svých vzdělávacích činnostech a programech pro školy.

M. Mergl přednesl příspěvek na téma vývoje organismů. Nastínil jednotlivé etapy a změny biodiverzity v jednotlivých geologických obdobích. Vysvětlil také, jak je možné tyto znalosti aplikovat ve výuce na základní škole a jak aktualizovat zastaralé informace v učebnicích přírodopisu.

R. M. Dvořáková uvedla zajímavou přednášku o aktuálních znalostech o vývoji člověka jako živočišného druhu v kontextu výuky přírodopisu na základní škole. Zdůraznila rozpor mezi informacemi uváděnými v učebnicích a realitou vědeckých publikací. Doporučila také, jakým způsobem tuto látky ve škole probírat a jak ji žákům vysvětlovat.

J. Holec připravil pro učitele workshop s diskuzí, který se týkal výuky přírodopisu a biologie v současnosti a v budoucnosti. Učitelé se zamýšleli nad tím, co je pro přírodopis specifické, které metody jsou pro jeho výuku vhodné a jak výuku posouvat dál.

Na závěr odpoledního bloku L. Kozlovská připravila ukázky laboratorních workshopů zaměřených na biologii. Učitelé si na jednotlivých stanovištích zkoušeli práci s různými pomůckami nebo zkoušeli experimenty. Postupně se u jednotlivých stanovišť zapředla diskuse na možnosti využitý ve výuce, časovou náročnost a bezprostřední zkušenosti žáků.

19. 10. 2019

Na úvod P. Vágnerová seznámila přítomné s výzkumem prekonceptů a miskoncepcí o buňce. Učitelé se tak mohli seznámit s metodologií takového výzkumu a jeho výsledky. Nejvíce je zajímaly konkrétní poznatky a jak je možné je využít přímo ve výuce. Následně sami uváděli, s čím mají v učivu o buňce jejich žáci potíže a jak tyto potíže řeší.

L. Benediktová připravila prezentaci o kreativních aplikacích vhodných do výuky přírodopisu. Konkrétně byly představeny aplikace Padlet, Book Creator, Quiziz, Piccollage a ukázány možnosti práce s nimi a využití ve výuce. V průběhu se rozproudila diskuse o digitálních technologiích ve výuce a o technickém zabezpečení takové výuky.

V odpolední části proběhla komentovaná prohlídka ZOO Liberec. Lektor s učiteli prošli celý areál ZOO. V průběhu exkurze byly diskutovány návštěvy ZOO se žáky, možnost exkurzí do ZOO a jejich začlenění do výuky. 

Sekce fyziky

18. 10. 2019

Sekce fyziky byla započata exkurzí do prostor Ústav pro nanomateriály a pokročilé technologie Technické univerzity v Liberci (CXI) byla seznámit učitele s moderními trendy v oblasti nanotechnologií a dalších moderních vědeckých přístupů a rovněž s možností jejich didaktické transformace. Důraz byl kladen na souvislost uvedených témat s tzv. dynamickými místy kurikula řešenými v rámci projektu a na jejich propojení s místy kritickými.

J. Slavík přednesl příspěvek s názvem Čeká nás klimaktérium, aneb klimatické změny pohledem fyziky. Primárním cílem bylo seznámit zapojené učitele s problematikou změn klimatu včetně možností didaktické transformace do učiva fyziky a dalších předmětů na základní škole. Přednášející doc. Slavík představil ucelený a vyvážený pohled na tuto problematiku a zdůraznil závažnost tématu stejně jako omezení spojená s příslušnými klimatickými modely a jejich interpretací. Seznámil přítomné s filozofií tvorby modelů a s fyzikální podstatou skleníkového efektu a zpětnými vazbami, jež v klimatologii hrají roli.

K. Rauner seznámil účastníky s velmi obsáhlou a zajímavou problematikou tvorby kalendářů a zohlednění fyzikální problematiky (pohyby Země apod.) v ní. Byla zdůrazněna rovněž možnost didaktické transformace vybraných aspektů tohoto tématu do učiva fyziky a zeměpisu na základní škole.

19. 10. 2019

Na úvod druhého dne konference proběhla komentovaná prohlídka expozic iQLANDIA, jejíž součástí byla návštěva planetária, kde byli učitelé seznámeni s jeho funkcemi a jako ukázku shlédli film zaměřený na hledání temné hmoty na supermoderních urychlovačích v CERNu apod. Byly navštíveny i jednotlivé sekce science centra mající relevanci směrem k výuce fyziky.

J. Kohout přednesl příspěvek Pohádková fyzika. Cílem této aktivity byla seznámit učitele hravou formou s fyzikálně zajímavými pasážemi pohádkových filmů Tři veteráni a S čerty nejsou žerty a rovněž s možnostmi, jak pomocí těchto pasáží popularizovat fyziku a zvýšit zájem žáků o ní. U filmu Tři veteráni byla řešena především tematika nosu, který naroste princezně po požití jablíček, a to z hlediska jeho fyzikálních charakteristik. U filmu S čerty nejsou žerty pak byla zohledněna hmotnost a objem pytle dukátů (zde je přímá návaznost na kritické místo Hustota), scéna s magnetických působením „kamene v botě“ na železnou kouli (přesah ke kritickému místu Magnetické pole), zapálení brka u Doroty Máchalové pomocí koncentrace slunečních paprsků (souvislost s kritickým místem Zobrazování čočkami) i otázka fungování pekelné váhy s přesahy k historickému vývoji konceptu „vážení duší“.

Na závěr proběhlo závěrečné shrnutí projektu. Cílem této aktivity byla finálně shrnout a ucelit četné aktivity realizované pro učitele během projektu a dát jim možnost lépe se zorientovat v benefitech, které jim projekt nabídl směrem ke kvalitě jimi realizované výuky.

Sekce chemie

Úvodní část sekce byla věnována komentované prohlídce expozic iQLANDIA. Následně účastníci zhlédli výukový program v planetáriu. Poté následovala část věnovaná dynamickým a kritickým místům kurikula chemie z pohledu science center.

V rámci odpoledního programu v sekci proběhly přednášky zaměřené na inovativní pohledy výuky chemie. V první části přednáškového bloku vystoupil R. Hásek a zabýval se problematikou „Nové pohledy na chemické experimenty s rychlým průběhem“. Představil v rámci této tematiky speciální zařízení pro realizaci experimentů s hořlavými plyny nebo parami těkavých kapalin. Reakce těchto látek s kyslíkem má zpravidla explozivní průběh a do tohoto průběhu můžeme v dnešní době bez velkých problémů a s využitím dnes dostupné foto - či videotechniky snadno nahlédnout. V rámci přednášky byla představena i metodika využívání tohoto zařízení ve školních podmínkách a popisována cesta pro zabezpečení zpětné vazby ze strany žáků prostřednictvím sociálních sítí.  

Dalším přednášejícím byl K. Kolář, který společně s V. Machkovou a K. Chroustovou představili problematiku na téma „Chemické reakce na tenké vrstvě pro chromatografii“. Technika tenkovrstvé chromatografie je v současné době velmi aktuální a její využití na školách z hlediska jednoduchosti a významu žádoucí. Jediný problém, který lze k této skutečnosti poznamenat, že pro úroveň učiva ZŠ, vzhledem k typu používaných látek, využitelný pouze pro zájmovou výuku chemie. 

V. Dohnal proslovil svoji přednášku na téma „Barva, jako jeden z důležitých atributů výběru potravin“, o obecném využití barviv v potravinářství, ale i o strategiích, které využívají výrobci potravinářských výrobků tak, aby zabezpečili bezproblémový odbyt. V rámci přednášky se dostalo i na nepopulární Éčka.

Následně otevřel M. Bílek diskusi na téma, které se váže přímo k tematice projektu „Didaktika A“ „Co vyučovat v chemii na ZŠ“. Hosty v rámci této diskuse byli PhDr. Martina Černá z NÚV, PaedDr. Bořivoj Jodas, Ph.D., z TU Liberec a doc. PaedDr. Jiří Rychtera, Ph.D. z pořádající ZČU.

Sekce geografie

18. 10. 2019

Sekce byla zahájena přednáškou Š. Karolčíka Geografie v životě, život v geografii, která diskutoval otázky, které by si měli klást všichni učitelé i didaktici zeměpisu. Jedná se o otázky typu: Proč je zeměpis pro žáky důležitý? Co je pro žáky v rámci tohoto předmětu nejvíce důležité? Jakým způsobem by měl být vybraný obsah žákům zprostředkován? V rámci prezentace byl kladen důraz především na nutnost integrace aktuálních celospolečenských témat do výuky zeměpisu, dále na rozvoj nejen znalostí, ale také často opomíjených postojů žáků k vybraným tématům a v neposlední řadě na dovednosti a schopnost jejich uplatnění.

Následně proběhla prohlídka expozic SC se zaměřením na exponáty využitelné ve výuce zeměpisu a kritická a dynamická místa kurikula. Součástí byla i prohlídka planetária s ukázkou z pořadů Do vesmíru a zase zpátky a Země v pohybu.

M. Hanus přednesl příspěvek Rozvíjíme myšlení žáků při práci s mapou, kde hned v úvodu vybídl k zamyšlení nad tím, v čem je specifické geografické myšlení, jak ho rozvíjet u žáků ZŠ a jak k rozvoji geografického myšlení přispívá práce s mapou. V další části příspěvku byly analyzovány jednotlivé typy mapových dovedností (čtení, analýza, interpretace a tvorba mapy) a byly představeny ukázky úloh rozvíjejících uvedené mapové dovednosti žáků.

Následně V. Stacke a V. Duffek účastníky zavedli ven, kde představili sérii několika aktivit, které jsou specifické tím, že jsou vyučovány mimo klasickou třídu, ale zároveň se dají zvládnout za jednu vyučovací hodinu a v blízkém okolí školy. Cílem aktivit je rozvíjet u žáků schopnost komplexně vnímat prostor kolem sebe, umět ho popsat, vyjádřit jeho specifika, důvody jeho podoby a hledat vztahy mezi různými geografickými jevy.

V závěru prvního dne proběhla burza nápadů. učitelé tradičně prostor pro sdílení nápadů a námětů do výuky zeměpisu. První příspěvek seznámil účastníky s možností úpravy školní zahrady pro výuku zeměpisu, druhý příspěvek představil dvě aktivity na procvičení různých zeměpisných pojmů a hledání souvislostí mezi nimi, třetí příspěvek představil pojetí první vyučovací hodiny zeměpisu pro žáky 6. třídy ZŠ a poslední příspěvek představil zdroj 3D modelů (Mozaweb) vhodných pro výuku různých zeměpisných témat, která jsou pro žáky náročná na představivost.

19. 10. 2019

V úvodu P. Knecht předvedl, že lze výuku zeměpisu realizovat i na školní chodbě. V praxi se díky této aktivitě mimo jiné ukázalo, že je pro žáky silně motivující pracovat netradičně – v tomto případě přímo na školní chodbě s únikovými plány. Aktivita vedla žáky k detailnímu zkoumání prostoru, který běžně vnímají jen povrchně, k jeho hodnocení, dále k rozvíjení celé řady kompetencí včetně kartografických dovedností, k vlastní reflexi práce i k hodnocení prací spolužáků. Vedlejším efektem bylo i seznámení s bezpečností a podnět k úvahám o významu slova „únik“, což tradičně nezapadá do výuky zeměpisu, ale dle přednášejícího ji velmi obohatilo a přispělo k navázání komunikace se žáky.

M. Pluháčková a K. Vočadlová představily formou workshopu téma, které se již nevešlo do modulů a to půda. Pro účely konference byly připraveny aktivity, které byly zaměřeny především na podporu názornosti (možnost vzít si půdu do ruky a detailně ji prozkoumat) a motivace žáků k danému tematickému celku (důraz na význam půdy pro lidskou společnost). Tyto aspekty se v rozhovorech s učiteli ukázaly jako nejčastější příčiny kritičnosti.

Poslední příspěvek M. Spurné se zabýval otázkou Jaký typ učitele zeměpisu jsi?. Účastníci formou workshopu zjišťovali, na co při výuce zeměpisu kladou největší důraz. Z několika tvrzení měli za úkol vybrat jediné, se kterým se v rámci výuky zeměpisu ztotožňují nejvíce. Podle výběru tvrzení byly utvořeny skupiny, ve kterých účastníci hlouběji analyzovali, jak pojímají svou výuku zeměpisu a proč. V další fázi provedli návrh jedné vyučovací hodiny zeměpisu, která by měla být jedinou hodinou zeměpisu pro žáky v jejich životě.

Následovala druhá část komentované prohlídky expozic science centra. Závěr konference byl věnován komplexně geografické exkurzi na Ještěd. Lektor P. Tábořík seznámil účastníky s regionem Liberecka z ptačí perspektivy, a to z vyhlídky na vrcholu Ještědu. Pohled do krajiny byl doplněn odborným výkladem o fyzickogeografických ale i socioekonomických charakteristikách, které jsou v regionu specifické.

Zde můžete shlédnout vydané cirkuláře ke konferenci:

1. cirkulář ZDE

2. cirkulář ZDE

3. cirkulář s finálním programem ZDE